Jsem se v těch threads nějak začala vyžívat teď, ale každopádně:

CO DĚLAT, KDYŽ MÁTE VY, NEBO VÁŠ BLÍZKÝ PANICKOU ATAKU?

very much important thread:

Napíšu sem moje zkušenosti, je mi jasné, že každý si prochází ataky jinak, ale myslím, že pro někoho, kdo nikdy panickou ataku neměl, by to mohlo být nápomocné-ostatně lidi, kteří tím trpí ataku většinou zastaví ještě dřív, než doopravdy přijde

1. Uvědomění si, že máte panický záchvat. Pocení, třes, zrychlený puls, stažený žaludek, strach z nebezpečí. Pokud si uvědomíte, že máte ataku, máte z poloviny vyhráno. Je totiž mnohem snažší řešit problém, který umíte pojmenovat.

2. Zavřete oči a zkuste se nadechnout jak nejvíc můžete (u atak občas můžete mít pocit, že nemůžete dýchat) na internetu je spousta dechových cvičení, ale pokud se vám nechce hledat, zkuste 4-7-8 - 4 vteřiny nádech nosem, na 7 vteřin dech zadržte a 8 vteřin pusou výdech...

...Nejenom, že je to skvělé dechové cvičení jako takové, ale taky díky počítání začnete přemýšlet nad něčím jiným. Pokud jste ve špatném stavu, tak mě s nějakým počítáním pravděpodobně pošlete doprdele, takže zkuste nej zhluboka nádech nosem a výdech pusou.

3. Najděte si něco, na co se budete soustředit. Jak už jsem zmínila to počítání, můžete třeba počítat sedačky v autobuse, kolik lidí si čte, kolik lidí má modré tričko, cokoliv. Pokud máte sluchátka, zkuste se soustředit třeba na text písničky.

4. I can see, hear, touch, smell and taste (pardon, v češtině tohle cvičení zní debilně) každopádně, uvědomte si, že před vámi sedí pán. Co má na sobě? Jak vypadá? Co dělá? (Opět odbourání pozornosti od panické ataky) dál... sedíte na sedadle. Je plastové, nebo vypostrované?...

...Mám na klíně kabelku. Odkud je? Kolik stála? Měli jste radost, když jste si ji kupovali? Taste a smell je občas trochu komplikované, ale pokud máte po ruce pití, nebo cokoliv k jídlu, dejte si a opět si dejte nějaké otázky navíc.

5. Najděte cestu ven. Panická ataka se mně osobně většinou spouští mezi hodně lidmi, v uzavřeném prostoru. Proto, když jste třeba už jen jednu zastávku od toho, kde máte vystupovat, vystupte dřív a projděte se. Pokud jste ve třídě, odskočte si na záchod a tak dále.

6. Napište, nebo zavolejte někomu blízkému.

7. Nic se neděje. Důležité je si opakovat, že se nic nestalo, v nebezpečí nejste vy, ani vaši blízcí, všechno je v pořádku, vy teď akorát prožíváte panickou ataku, ale ta brzo odezní a vy si užijete zbytek dne.

~ tohle bylo myšleno pro lidi, kteří jsou přímo obětí (idk jak to nazvat, pardon) ataky, tak se teď pokusím sepsat věci, kterými byste mohli těmto lidem pomoct.

1. Pokládejte jim otázky tázací, ne doplňovací. Lidi s atakou jsou většinou rádi, že existují a to poslední, na co chtějí je odpovídat na otázky jinak, než ano/ne. (Máš panickou ataku? Chceš napít? Chceš obejmout? Mám tě chytit za ruku?,...)...

...Prosím, vždycky, když chcete něco udělat, první se toho člověka zeptejte. Někomu může takové obejmutí stav ještě zhoršit.

2. Cvičení, která jsem napsala výše dělejte s nimi, buďte jejich „průvodci”. (Dívej, tam stojí hezký kluk, jakou barvu košile má na sobě? Pojď, společně spočítáme, kolik lidí v metru sedí a kolik jich stojí.,...)

3. Ujistěte je, že jste s nimi a že nehrozí žádné nebezpečí, že za chvilku vystoupíte a budete na vzduchu.

~ aplikace, které vám můžou pomoct (osobně žádnou nemám, ale myslím si, že v horších případech můžou být super):
• Calm
• Headspace
• Stop, breathe and think

~ víceméně všechno, co jsem napsala nahoru můžete dělat společně, hlavní je, toho člověka uklidnit a přivést na jiné myšlenky. Jak jsem ale řekla, na každého platí něco jiného a proto je dobré se předem vždycky ujistit, že to tak ten člověk chce.

Něco na konec:
není ostuda si říct o pomoc, není ostuda brát prášky a to, že nemoc nevidíte neznamená, že neexistuje. Jak jsem řekla na začátku, pokud si uvědomíte, že máte problém, je z půlky vyhráno. And again, my dms are always open. Jsem s váma, jste silnější, než si myslíte.

Pokud jste to dočetli až sem, you’re really good person a chtěla bych vám poděkovat, že se zajímáte o psychické zdraví svoje a vašich blízkých, děkuju.

~end of the thread~